Chyt´mě ,když to dokážeš !
21. 4. 2007
CHYŤ MĚ, KDYŽ TO DOKÁŽEŠ!
Chyť mě, když to dokážeš je skutečný příběh údajně nejslavnějšího podvodníka minulého století Franka Abagnalea, který měl už v sedmnácti tolik drzosti, že se postupně vydával za profesionálního pilota, lékaře i právníka, přičemž se v těchto profesích významně vzdělával sledováním televizních seriálů. V průběhu své fiktivní, ale bezesporu závratné kariéry navíc padělal šeky s takovou chutí, že po něm zbyly dluhy za několik milionů dolarů. Připočteme-li k tomu všemu nemalý úspěch u žen (v kině opisoval od Seana Conneryho a Spielbergův film místy paroduje Jamese Bonda), máme před sebou roli stvořenou pro Leonarda DiCapria, kterému takhle naposledy svědčil mentálně postižený chlapec Arnie v Hallströmově dramatu Co žere Gilberta Grapea. Vrchol herecké kariéry si ovšem ve filmu užívá i Tom Hanks, jenž je v roli agenta FBI Abagnaleovi neustále v patách. Pro oba se navíc hra na kočku a myš stává osobní záležitostí. Dopadení zloděje však kupodivu není očekávaným závěrem snímku a vyznívá poněkud do ztracena. Spielberg totiž rozehrává ještě jednu životní etapu Franka Abagnalea, v níž se po propuštění z vězení stává bezpečnostním expertem (dočkáme se i nezbytných titulků "a jak to bylo dál").
Dlouho se zdá, že nejlepší scénou z Chyť mě, když to dokážeš jsou úvodní animované titulky připomínající obdobné sekvence z Růžového pantera. Děj se rozjíždí velmi pomalu, stopáž filmu budí respekt (141 min.!) a už od začátku je zřejmé, že střihač měl tentokrát dostat větší prostor i pravomoce. Například životopisné pokusy ozřejmit Frankovu psychiku vykreslením jeho rodinného zázemí jsou jistě postradatelné, i když uznávám, že Christopher Walken je v roli otce nepřekonatelný a jeho životní moudro o dvou myších topících se ve smetaně patří k vrcholům filmu. Příběh tak vlastně opravdu začíná až scénou, kdy se student Frank Abagnale začne první den v nové škole vydávat za suplujícího profesora francouzštiny, a vy díky tomu pochopíte, že tenhle kluk to rozhodně dotáhne daleko.
Chyť mě, když to dokážeš je řemeslené žánrové cvičení s okouzlující estetikou šedesátých let (výprava filmu vyráží dech), a i když existují komedie, při nichž se jistě zasmějete více, jen málo jich bude tak skvěle natočených.
Dlouho se zdá, že nejlepší scénou z Chyť mě, když to dokážeš jsou úvodní animované titulky připomínající obdobné sekvence z Růžového pantera. Děj se rozjíždí velmi pomalu, stopáž filmu budí respekt (141 min.!) a už od začátku je zřejmé, že střihač měl tentokrát dostat větší prostor i pravomoce. Například životopisné pokusy ozřejmit Frankovu psychiku vykreslením jeho rodinného zázemí jsou jistě postradatelné, i když uznávám, že Christopher Walken je v roli otce nepřekonatelný a jeho životní moudro o dvou myších topících se ve smetaně patří k vrcholům filmu. Příběh tak vlastně opravdu začíná až scénou, kdy se student Frank Abagnale začne první den v nové škole vydávat za suplujícího profesora francouzštiny, a vy díky tomu pochopíte, že tenhle kluk to rozhodně dotáhne daleko.
Chyť mě, když to dokážeš je řemeslené žánrové cvičení s okouzlující estetikou šedesátých let (výprava filmu vyráží dech), a i když existují komedie, při nichž se jistě zasmějete více, jen málo jich bude tak skvěle natočených.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář