Pátá lekce duševní a charakterové vlastnosti mluvících bytostí
5. lekce
1. V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Slovní zásoba této lekce vám umožní pohovořit také o duševních a charakterových vlastnostech mluvících bytostí ve vašem okolí, tedy např.:
Nildor nar alassie.
Mamil ná anvoronda.
Abyste však měli možnost vyjádřit svůj obdiv a lásku přímo jim, naučíme se používat slovesa ve druhé osobě:
- tvary pro všechny osoby se většinou tvoří přidáním osobní koncovky za sloveso. Pokud slovesný kmen končí na souhlásku, váže se přes i
- tvar pro druhou osobu množného čísla (a pro vykání) je -lye (nebo zkráceně -l). Protože dlouhá kmenová samohláska jednoslabičných slov se přidáním koncovky většinou zkracuje, je tvar slovesa být pro druhou osobu "nalye". Můžeme tedy svým nejbližším říci například:
Nalye/nal finya, polda, moina, handa...
- familiérní forma druhé osoby je žel mnohem, mnohem méně jistá než zdvořilostní. Nedochoval ase z toho prostého důvodu, že elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům. Protože bychom měli při používání quenijštiny činit totéž, vystačíme si naštěstí v mnoha případech s vykáním. Pro členy nejbližší rodiny však tykání rozhodně potřebujeme - možná tedy zní: delší tvar natye, kratší tvar nat.
Zkuste tedy své bližní trochu pochválit, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Pokud ovšem toužíte si osvojit i slova pro negativní vlastnosti a přitom nezačít bezhlavě kritizovat, zkuste to pomocí slovesa "nebýt": "není"=ume, "nejste"=umilye/umil, "nejsi"=umitye/umit
Perinor umir alte.
Orqui umir faile.
I hildo ume handa, nan voronda.
Málo, umilye verya, nan nilda, moica ar tiusima. Hanta.
Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)
firin=zemřelý ilfirin=nesmrtelný
saila=moudrý alasaila=pošetilý, nemoudrý
vanima=krásný, správný úvanimo=nestvůra
(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)
2. Až se pustíte do těchto úkolů, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit:
-a- V quenijštině často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je tato řeč opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.
Nejobvyklejší koncovky: přídavná jména a
mužský rod o
ženský rod e
(slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.)
Příklady:
helce=led helca=ledový
nende=jezírko nenda=vodnatý, mokrý
fírima=smrtelný fírimo=smrtelník fírime=smrtelnice
linda=pěkně znějící lindo=zpěvný pták linde=melodie
Zneužití:
Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.
-b- Další obvyklé koncovky přídavných jmen
a připojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea)
alda=strom aldea=stromy porostlý
laure=zlaté světlo laurea=zlatě zářící
caure=strach caurea=bázlivý
ima
ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":
íre=touha írima=touženíhodný
mele=má rád melima=milováníhodný
ista=vědomosti istima=učený
pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho":
furu=lež, lže fúrima=prolhaný
fire=umírá (přirozenou smrtí) fírima=smrtelný
(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!)
Zneužití:
Tak například ze slovesa care, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit cárima, pracovitý - i když u elfů by toto slovo znamenalo především (pokud ne výhradně) "tvořivý". "Care" znamenáv první řadě "tvořit"a pracovitost bez jiskry by pro elfa byla asi nesrozumitelná.
A ještějeden nápad, tentokrát už opravdu hodně "tvůrčí": pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima
-c- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...)
Slovní zásoba
VLASTNOSTI MLUVÍCÍCH BYTOSTÍ | |
vznešený | tára S,LR,WJ |
vyrovnaný, pokojně (a především vnitřně) vznešený (pův. "jasný") | calaina [kalaina] QL |
šlechetný, štědrý, spravedlivý | faila PM |
(příb. se slovem "fea" - ten, kdo má "duši" dominantní nad tělem) | |
opovrženíhodný, nízký, špatný | faica [faika] LR |
dobrý (o mluvících bytostech či charakteru, též požehnaný | mána LR |
zlý | ulca [ulka] QL, úmea LR |
správný, přímý | téra LR |
zákonný, normální | sanya [sanja] LR |
křivý, nesprávný | raica [raika] LR,VT |
křivý, možná i převrácený, zvrácený, tvrdošíjný | hwarin [farin] LR |
mužný, dospělý, zdatný | vea LR |
odvážný | verya [verja] LR |
pevný, věrný, (vy)trvalý | sanda LR |
pevný, silný, nepohnutelný | tulca [tulka] LR |
věrný | voronda UT,LR |
vytrvalý, trvanlivý | voronwa UT,LR |
bdělý | tirinwa QL |
zrádný, vychytralý | carpalima [karpalima] QL. Mírná odchylka od standartních hláskoslovných pravidel, ale uvádím to slovo, protože je dost potřebné... |
ustrašený, bázlivý | caurea [kaurea] QL |
strach | caure [kaure] QL |
může (především fyzicky) | pole, kořen pol- LR |
tělesně silný | polda LR |
touha | íre LR |
krásný, milý, touženíhodný | írima LR |
touha, smyslná žádost | milme LR |
chtivý, smyslný | mailea LR |
přehnaný, přílišný | maira LR |
touha, nenasytnost | milme LR |
chtivý, nenasytný | milca [milka] LR |
známý, milý | moina LR |
něžný | amalda QL |
mírný, tlumený, laskavý, něžný | moica [moika] GL |
srdečný, laskavý, "vyzařující teplo" | laucima [laukima] podle QL |
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje | tiuta QL |
posílení, posila, potvrzení, útěcha | tiutale QL |
útěšný, utěšující, ulehčující | tiusima QL |
miluje | mele, kořen mel- LR |
milovaný | melda, melin LR |
milenec | melindo LR |
milenka | melisse LR |
přítel (velmi blízký) | málo LR |
láska | melme LR |
má rád | nile, kořen nil- podle LR |
přátelský, milující | nilda LR |
přítel, kamarád | nildo LR |
přátelství | nilme LR |
nenávidí | teve, kořen tev- QL |
nenáviděný | tevin QL |
hádá se, má spor | costa [kosta] LR |
nepřátelský | cotya [kotja] LR |
nepřítel | cotumo [kotumo] LR |
zahořklý | nartya [narča] podle QL |
pokojný, klidný, nehybný | rua QL |
tichý, klidný, nehybný | quilda [kwilda] QL |
bezcitný (doslova "se srdcem z křemene") | sincahonda [sinkahonda] LotR |
divoký | verca [verka] LR |
divoch: hravan (=kdokoli mimo Atani. Význam: ten, jehož "fea" není dominantní nad "masem", t.j. tělesnými impulsy. Pravým opakem, t.j. označením toho, kdo má výrazně dominanatní duši, je "faila", viz výše.) WJ | |
krutý | nwalca [nwalka] LR |
spěch, násilí, hněv | orme LR |
spěšný, možná i ukvapený | orna LR |
neochotný (podst. jm.) | avar WJ,LR |
moudrý | saila VT |
pošetilý, nemoudrý | alasaila VT |
ví, umí | ista (min.č. sinte) LR,VT |
učený, moudrý | istima LR |
učenec, mudrc | istar LR |
rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím | hanya [hanja] LR |
rozumějící, inteligentní | handa LR |
obratnost, šikovnost | finde QL |
obratný, šikovný | finya [finja] LR |
bystrý | finwa QL |
šikovný, zručný | maite, (mn.č. maisi) LR |
radost | alasse LR |
radostný | alassea podle LR |
usměvavý | mirilla QL |
smutný, plačící | (velmi pravděpodobně, podle S a QL) nienna |
pohrdání | yaiwe [jaiwe] LR |
pyšný (pohrdající druhými) | yaiwea [jaiwea] podle LR |
ponížený | nucumna [nukumna] A |
(pro něco jako přívětivou pokoru zřejmě slovo nemáme, ale je možné, že taková bytost by byla označena prostě "saila", moudrá, nebo "calaina", vnitřně vyrovnaná. Existuje také slovo mirima, svobodný, které obsahuje názvuk na mirilja, třpytí se, a miri, usmívá se, a mohlo by tedy vypovídat cosi o vnitřní uvolněnosti a vyrovnanosti) | |
OSTATNÍ | |
maminka | mamil UT |
dělá, činí | tyare, kořen tyar- [čare] podle LR |
konatel, činitel | tyaro LR |
skutek, čin | tyar (3.p. tyarden) |
odpovědnost, vina | tyarma |
příčina, motiv, nejzákladnější důvod | tyasta vše podle LR a QL |
dělá, tvoří, staví | care, kořen car- [kare] LR,WJ |
skřet | orco, mn.č. orqui [orko, orkwi] LR |
Poznámka k výslovnosti: hw (v hranatých závorkách tučné f) se čte jako labiální f (s pusou našpulenou jako na u - výsledný zvuk je velmi podobný fouknutí a v písních je jeho výslovnost téměř nemožná :). ty (v hranatých závorkách tučné č) se čte jako anglické t ve slově "tune": něco mezi ť a č.
Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny). K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina5.rtf, 26 KB)
Předchozí lekce najdete na této stránce.