Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pátá lekce duševní a charakterové vlastnosti mluvících bytostí

7. 4. 2007
Návod k použití: Každá lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování, nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává, že si nejenom přeloží uvedená slovní spojení a větičky, ale bude na jejich základě tvořit stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější, dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách - uvedeno jinak, slova se čtou přesně tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen, kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.

 

Seznam předchozích lekcí

5. lekce

1. V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Slovní zásoba této lekce vám umožní pohovořit také o duševních a charakterových vlastnostech mluvících bytostí ve vašem okolí, tedy např.:

 

            Nildor nar alassie.

 
           
Mamil ná anvoronda.

 

Abyste však měli možnost vyjádřit svůj obdiv a lásku přímo jim, naučíme se používat slovesa ve druhé osobě:

 
- tvary pro všechny osoby se většinou tvoří přidáním osobní koncovky za sloveso. Pokud slovesný kmen končí na souhlásku, váže se přes i

 
- tvar pro druhou osobu množného čísla (a pro vykání) je -lye (nebo zkráceně -l). Protože dlouhá kmenová samohláska jednoslabičných slov se přidáním koncovky většinou zkracuje, je tvar slovesa být pro druhou osobu "nalye". Můžeme tedy svým nejbližším říci například:

 

Nalye/nal finya, polda, moina, handa...

 

- familiérní forma druhé osoby je žel mnohem, mnohem méně jistá než zdvořilostní. Nedochoval ase z toho prostého důvodu, že elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům. Protože bychom měli při používání quenijštiny činit totéž, vystačíme si naštěstí v mnoha případech s vykáním. Pro členy nejbližší rodiny však tykání rozhodně potřebujeme - možná tedy zní: delší tvar natye, kratší tvar nat.

 

 Zkuste tedy své bližní trochu pochválit, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Pokud ovšem toužíte si osvojit i slova pro negativní vlastnosti a přitom nezačít bezhlavě kritizovat, zkuste to pomocí slovesa "nebýt": "není"=ume, "nejste"=umilye/umil, "nejsi"=umitye/umit

 

Perinor umir alte.

 

Orqui umir faile.

 

I hildo ume handa, nan voronda.

 

Málo, umilye verya, nan nilda, moica ar tiusima. Hanta.

 

Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)

 

 firin=zemřelý                           ilfirin=nesmrtelný

 

 saila=moudrý                          alasaila=pošetilý, nemoudrý

 

 vanima=krásný, správný           úvanimo=nestvůra

 

(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)

 

 2. Až se pustíte do těchto úkolů, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit:

 

 -a- V quenijštině často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je tato řeč opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.

Nejobvyklejší koncovky:   přídavná jména     a

 
                                     

podstatná jména

 
                                                      mužský rod   o

 
                                                      ženský rod    e

                                     (přičemž rod někdy rozlišuje význam)

 
   (slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.)

 

Příklady:

 

                        helce=led                     helca=ledový

 
                        nende=jezírko               nenda=vodnatý, mokrý

 

 fírima=smrtelný                     fírimo=smrtelník                      fírime=smrtelnice

 
 linda=pěkně znějící               lindo=zpěvný pták                   linde=melodie

 

Zneužití:

 

 Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.

 

-b- Další obvyklé koncovky přídavných jmen

 

 a       připojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea)

 

      alda=strom                     aldea=stromy porostlý

 
      laure=zlaté světlo            laurea=zlatě zářící

 
      caure=strach                  caurea=bázlivý

 

 ima

 

ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":

    íre=touha                                írima=touženíhodný

 
    mele=má rád                          melima=milováníhodný

 
    ista=vědomosti                       istima=učený

 

pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho":

 

    furu=lež, lže                                fúrima=prolhaný

 
    fire=umírá (přirozenou smrtí)         fírima=smrtelný

 

(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!)

 

Zneužití:

 

Tak například ze slovesa care, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit cárima, pracovitý - i když u elfů by toto slovo znamenalo především (pokud ne výhradně) "tvořivý". "Care" znamenáv první řadě "tvořit"a pracovitost bez jiskry by pro elfa byla asi nesrozumitelná.

 

 A ještějeden nápad, tentokrát už opravdu hodně "tvůrčí": pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima

 

-c- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...)

 

Slovní zásoba

 

VLASTNOSTI MLUVÍCÍCH BYTOSTÍ  
vznešený  tára  S,LR,WJ
vyrovnaný, pokojně (a především vnitřně) vznešený (pův. "jasný")        calaina   [kalaina]  QL
šlechetný, štědrý, spravedlivý       faila  PM
      (příb. se slovem "fea" - ten, kdo má "duši" dominantní nad tělem)  
opovrženíhodný, nízký, špatný        faica [faika]  LR
dobrý (o mluvících bytostech či charakteru, též požehnaný          mána  LR
zlý                                   ulca [ulka] QL, úmea  LR
správný, přímý                 téra  LR
zákonný, normální              sanya [sanja] LR
křivý, nesprávný               raica [raika]  LR,VT
křivý, možná i převrácený, zvrácený, tvrdošíjný       hwarin [farin]  LR
mužný, dospělý, zdatný       vea  LR
odvážný                     verya [verja]  LR
pevný, věrný, (vy)trvalý        sanda LR
pevný, silný, nepohnutelný      tulca [tulka]  LR
věrný                           voronda  UT,LR
vytrvalý, trvanlivý          voronwa  UT,LR
bdělý   tirinwa  QL
zrádný, vychytralý  carpalima [karpalima] QL. Mírná odchylka od standartních hláskoslovných pravidel, ale uvádím to slovo, protože je dost potřebné...
ustrašený, bázlivý              caurea [kaurea]  QL
     strach                          caure [kaure]   QL
může (především fyzicky)           pole, kořen pol-  LR
     tělesně silný        polda  LR
touha   íre  LR
     krásný, milý, touženíhodný        írima  LR
touha, smyslná žádost   milme LR
     chtivý, smyslný                        mailea  LR
     přehnaný, přílišný        maira  LR
touha, nenasytnost                 milme  LR
     chtivý, nenasytný        milca [milka]   LR
známý, milý                             moina  LR
něžný   amalda  QL
mírný, tlumený, laskavý, něžný         moica [moika]  GL
srdečný, laskavý, "vyzařující teplo"  laucima [laukima]  podle QL
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje   tiuta  QL
     posílení, posila, potvrzení, útěcha   tiutale  QL
     útěšný, utěšující, ulehčující   tiusima  QL
miluje   mele, kořen mel-  LR
     milovaný        melda, melin   LR
     milenec        melindo   LR
     milenka        melisse   LR
     přítel (velmi blízký)        málo  LR
     láska        melme  LR
má rád  nile, kořen nil-  podle LR
     přátelský, milující                         nilda  LR
     přítel, kamarád        nildo  LR
     přátelství        nilme  LR
nenávidí  teve, kořen tev-  QL
     nenáviděný        tevin  QL
hádá se, má spor   costa [kosta]  LR
     nepřátelský        cotya [kotja]   LR
     nepřítel        cotumo [kotumo]  LR
zahořklý  nartya [narča]  podle QL
pokojný, klidný, nehybný   rua  QL
tichý, klidný, nehybný   quilda [kwilda]  QL
bezcitný (doslova "se srdcem z křemene")       sincahonda [sinkahonda]  LotR
divoký                          verca [verka]  LR
     divoch: hravan (=kdokoli mimo Atani. Význam: ten, jehož "fea" není dominantní nad "masem", t.j. tělesnými impulsy. Pravým opakem, t.j. označením toho, kdo má výrazně dominanatní duši, je "faila", viz výše.)        WJ  
krutý                           nwalca [nwalka]  LR
spěch, násilí, hněv             orme  LR
     spěšný, možná i ukvapený        orna  LR
neochotný (podst. jm.)        avar  WJ,LR
moudrý   saila  VT
pošetilý, nemoudrý   alasaila  VT
ví, umí   ista  (min.č. sinte)   LR,VT
     učený, moudrý        istima  LR
     učenec, mudrc        istar  LR
rozumí něčemu, je zručný v práci s něčím   hanya [hanja]  LR
     rozumějící, inteligentní        handa  LR
obratnost, šikovnost   finde  QL
     obratný, šikovný       finya [finja]   LR
     bystrý        finwa  QL
šikovný, zručný  maite, (mn.č. maisi)  LR
radost   alasse  LR
     radostný                           alassea   podle LR
usměvavý   mirilla QL
smutný, plačící                (velmi pravděpodobně, podle S a QL) nienna
pohrdání   yaiwe [jaiwe]  LR
     pyšný (pohrdající druhými)         yaiwea [jaiwea] podle LR
ponížený                        nucumna [nukumna]  A
(pro něco jako přívětivou pokoru zřejmě slovo nemáme, ale je možné, že taková bytost by byla označena prostě "saila", moudrá, nebo "calaina", vnitřně vyrovnaná. Existuje také slovo mirima, svobodný,  které obsahuje názvuk na mirilja, třpytí se, a miri, usmívá se, a mohlo by tedy vypovídat cosi o vnitřní uvolněnosti a vyrovnanosti)  
 
OSTATNÍ 
maminka   mamil UT
dělá, činí  tyare, kořen tyar- [čare] podle LR
konatel, činitel   tyaro  LR
skutek, čin  tyar (3.p. tyarden)
odpovědnost, vina  tyarma
příčina, motiv, nejzákladnější důvod  tyasta    vše podle LR a QL
dělá, tvoří, staví   care, kořen car- [kare] LR,WJ
skřet  orco, mn.č. orqui [orko, orkwi] LR

Poznámka k výslovnosti: hw (v hranatých závorkách tučné f) se čte jako labiální f (s pusou našpulenou jako na u - výsledný zvuk je velmi podobný fouknutí a v písních je jeho výslovnost téměř nemožná :). ty (v hranatých závorkách tučné č) se čte jako anglické t ve slově "tune": něco mezi ť a č.

Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny). K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina5.rtf, 26 KB)

Předchozí lekce najdete na této stránce.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář