Jdi na obsah Jdi na menu
 


Smrtící smích

8. 4. 2007

Tenhle příběh vypráví Helen z Kalifornie.Dnes je jí 25let,ale tenkrát jí bylo 18..........Protože můj bratr rád poslouchá strašidelné příběhy, rozhodla jsem se, že mu dám k narozeninám kazetu s hororem. Když jsem mu dárek dávala, byl napjatý, co v něm najde. "Super, strašidelný příběh! To si musím hned poslechnout!" vykřikl nadšeně a hned běžel k sobě do pokoje. Najednou jsem z pokoje uslyšela křik a strach nahánějící hrůzu. Okamžitě jsem tam co nejrychleji běžela a byla jsem v šoku. Bratr ležel na zemi bílý jako křída a řval, jako když ho na nože berou. Z jeho kazeťáku vycházel příšerný smích, který byl stále silnější a silnější. Byl tak hlasitý, že jsem si pomalu musela rukama zakrýt uši. Popadla jsem kazeťák a vši silnou s ním mrskla o zeď. Ale ten smích nepřestal, všemožně jsem s kazeťákem rumpovala, až to konečně zmlklo. Brášku museli odvézt do nemocnice, měl šok. O pár dní později jsem si v novinách přečetla: "Jedenáctiletá dívka nalezena mrtvá ve svém pokoji. Na pomoc bylo už pozdě! Vedle ní ležel jen magnetofon." Dodnes je mi záhadou, jak k té podivné příhodě mohlo dojít.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

kikinecka.K@seznam.cz

(týna, 4. 7. 2008 18:13)

to znám